Tvůrčí proces a Kosmický Humor dvě ukázky z připravované knihy

Tvůrčí proces a kosmický humor eL.pdf (5053668)   Moje cesty do stavů proměněného vědomí.pdf (1419501)

Kosmický Humor je personifikací těch sil, které nás kopnou do zadku, když k tomu vytvoříme příležitost. Projeví se tu paradoxnost světa, osudová škodolibost. Svou neznalostí a namyšleností člověk snadno udělá chybu, plácá se po hrudi a myslí si, jak na všechno vyzrál, jak to má vymyšlené. A to ho může stát i místo, dokonce i život. Nebo spustí trapas a přede všemi se projeví jako naprostý idiot. Vlastně jde o realitou poskytnuté školení. Když ho přijmete a pochopíte, tak to třeba příště vyjde lépe. Božsky prospěšné! Ze zkušenosti mám pocit, že je za tím víc nežli pouhá realita, že v tom jsou synchronicity, protože načasování bývá přímo mistrovské! … Dejte si na něj pozor, dostane vás, jen to fikne. Dostane vás, i když jste v tom nevinně žijeme totiž kolektivně a nabubřelá ega mocných vtahují do průserů miliony!

A přitom si myslím, že nás má rád. Láskyplně pozoruje, jak si nabíháme a škodolibě se směje, jak a  nás to žere. Těší ho, když se poučíme? Proměnit jedince je pro něj důležitější než ho nechat přežít. Proměnit společnost, která vás ničí? To je ještě složitější, ale je to jen na nás? Má Kosmický Humor možnost tahat za nitky?! (Pokud jde o mne, tak si za nitky tahám sama! Umím si naběhnout, jen to fikne.) Třeba čeká, až všichni zmoudří, naiva? Obávám se, že naiva jsem já, že on má čas čekat. Ví proč! Jsou v něm uloženy zkušenosti života vůbec, nejen lidského. Ty jsou uloženy i v každém z nás. Každý z nás se k nim může dostat, jenže první, na co narazíte, když vstoupíte do tohoto “podsvětí“, do podvědomí, jsou zasunutá traumata – vaše a vašeho rodu, a možná i nějaká další. Tito zazdění kostlivci budou deformovat váš pohled na svět (to dělají, i když o nich nevíte). Budou to dělat tak dlouho, dokud je nevytáhnete na světlo, dokud neporozumíte, proč mají nad vámi tak velikou moc. Tím se jich zbavíte. Pak ještě budete potřebovat spoustu další odvahy na to, abyste se dokázali bez nich obejít, a dokázali změnit své chování. Kosmický Humor – tato síla, kterou jsem se tu snažila zachytit, nás vede k lidskému zrání a snad i k souznění s planetou. Dává nám šanci. Bylo by škoda ji nevyužít.

Objevuje se v dávných mytologiích v různých podobách, každý trochu jiný a přece! Je to Taškář, je to i Jungův Šibal. Já jsem použila Grofův název Kosmický Humor. V tarotových kartách vystupuje jako “Blázen“. Jeho výklad záleží na kontextu, ve kterém se vyskytne. Podle tohoto kontextu působí příznivě či zlověstně. Lidé k němu mají nejrůznější vztahy. Trochu se ho bojím, ale taky ho mám moc ráda. Umí účinně bojovat proti lidské hlouposti, možná nejlépe ze všech sil, které se nabízejí v tom pomyslném pantheonu božských archetypů. A přitom v kontextu situace se stává právě on coby šašek tím deprivovaným, tím deformovaným, a i tam předvádí své kousky. Umí být i zlý. Je tím, kdo vás strhne do víru a nechá padnout až na dno. Pokud to přežijete, tak vám umožní se od toho dna odrazit.

Kosmický Humor poskytuje užitečná nakopnutí správnými směry, když bloudíme a hledáme si své cesty, hledáme vize pro další směřování. Naše možnosti se pohybují v mantinelech daných fyzikou, biologickou existencí, ale také něčím, co se dá považovat za naší programovou strukturu. Ta obstarává vývoj, patrně nejen lidský. Patří k ní i tvůrčí proces a také systém archetypů. Vše propojuje komunikace. V komunikaci nejde jen o myšlenky. Je tu výměna a spolupráce, dochází ke vzniku nového. Díky ní dochází k uspořádávání hmotných i nehmotných struktur. Prolíná se tu uspořádání hmoty i myšlenek, podobně jako je tomu ve stavbách nebo knihách! Z úhlu tohoto pohledu je umění komunikací, která zahrnuje a zprostředkovává nejen myšlenky, ale i prožitky a požitky. Dokonce bez prožitků anebo požitků to není umění. Umožňuje nám komunikovat i napříč časem, zanechat zprávu, anebo si ji přečíst. A nesmíme zapomenout ani na nejvíce využívaná umění, komunikující s našimi chuťovými buňkami, a dokonce i se zažíváním, jsou to umění kuchařské a umění pekařské! Vícevrstvá sdělení poskytují propojení někdy velmi mnoha vrstev. Jako autorka si myslím, že je fajn, když to má i složitější myšlenku! Ale moje chuťové buňky na tom netrvají. V současnosti jako lidstvo vedeme ohromnou bitvu o pochopení sebe sama a nezničení se. Témata lidské psychiky jsou probírána neustále. Probíhá intenzivní zkoumání přírody. Je natočeno spousta dokumentů o chování zvířat, srovnává se lidské chování s chováním ostatních primátů. Potřebujeme si uvědomit, jak to funguje, jaké jsou v tom zákonitosti. Intenzivně se hledají vize pro nový svět. Jsou tu i významné a mocné síly působící proti. To vše se dá zobecnit jako zákonitosti v našem programovém uspořádání. Hlavním programem, který nás utváří a také spojuje s ostatním živým světem jsou genetické informace. Jsou tu archetypy. Zároveň je už dlouho zkoumán i tvůrčí proces. Ten mne zaujal už jako studentku.

Pokouším se skládat objevy z různých stran dohromady, jako puzzle, aby to pasovalo dohromady. Důležité vztahy se snažím obrazově zachytit. Obraz totiž dokáže najednou zachytit více vzájemných souvislostí. Není lineární. Když dobře uspořádáte to základní, vyniknou vzájemné vazby. Objeví se společné jádro pohledů z různých stran. Domnívám se, že toto propojení umožňuje prokouknout některé naše potíže a naznačit cestu, jak z nich ven.

Už dávní šamani v jeskyních pravěku hledali cestu od rozháranosti k vnitřní celistvosti. Krásně o tom píše v knize z cyklu Umění světa „Pravěk a umění přírodních národů“ Andreas Lommel. „Po právu byl kladen velký důraz na sociální funkci šamana jako kouzelníka, kněze a lékaře. Jeho úloha a činnost jako umělce je však pravděpodobně ještě důležitější. Při nejmenším z individuálního, když ne ze sociálního hlediska. Je vrcholně důležitá pro pochopení obsahu skalního umění. Celý proces, ve kterém se jednotlivec stává šamanem a pracuje jako šaman, je ve skutečnosti tvůrčí proces. Především invalida se sám uzdraví pomocí zaktivizování svých latentních uměleckých schopností. Potom tkví jeho sociální účel v tom, že dovede tento proces opakovat libovolně při různých příležitostech. Ztrácí vědomí a tím dává výraz svému tvořivému podvědomí.“ K tomu bych chtěla dodat: jde sice o popis a dnešní chápání tvůrců prvního umění lidstva, jenže podstata umění trvá: tvůrčí proces, který je sám o sobě léčivý! Tedy za předpokladu, že se východisko ze situace vůbec hledá! Lze si lebedit v bludném kruhu, být na něm závislý!

Tvůrčí proces jako léčivá cesta pomáhá i dnes. Zmatky mé duše byly natolik velké, že se mi tato cesta sama otevřela. Umění se proměnilo, ale jeho léčivý potenciál trvá. Kromě toho má umění schopnost nasávat do svých různých oborů poznatky doby.